Přístupnost webu obce: co ukládá zákon a jak ji splnit
Obce a úřady8 min čtení21. srpna 2026
Miroslav Douda · Zakladatel Dotazio
Přístupnost webu obce upravuje zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Obec musí web postavit podle pravidel WCAG 2.1 na úrovni AA a zveřejnit takzvané prohlášení o přístupnosti. Povinnost platí i pro malé obce a týká se také dokumentů na úřední desce, ne jen samotného webu.
Koho se zákon o přístupnosti týká?
Zákon o přístupnosti dopadá na všechny „povinné subjekty“ - orgány veřejné moci. Patří sem obce a města bez ohledu na velikost, kraje, státní instituce a organizace, které obec zřizuje: školy, knihovny, kulturní domy, pokud mají vlastní web. Výjimka pro malé obce v zákoně neexistuje - povinnost má stejně obec s osmi sty obyvateli jako krajské město.
Platí od 1. července 2019 a vychází z evropské směrnice o přístupnosti webových stránek veřejného sektoru. Pro starší weby obcí povinnost běží už řadu let, takže v roce 2026 jde o dávno platnou a vymahatelnou povinnost, ne o novinku, kterou lze odkládat.
Co znamená WCAG web obce v praxi?
Požadovaným standardem je soulad s evropskou normou EN 301 549, která se v praxi shoduje s mezinárodními pravidly WCAG 2.1 na úrovni AA. Pro web obce to znamená čtyři základní oblasti: obsah musí jít vnímat (dostatečný kontrast, popisky obrázků), ovládat (funguje i jen z klávesnice, ne pouze myší), srozumitelný (jasná struktura nadpisů, čitelný jazyk formulářů) a odolný vůči různým technologiím (funguje se čtečkami obrazovky).
- Kontrast textu vůči pozadí odpovídá minimálním poměrům WCAG, ne jen „vypadá to čitelně“.
- Každý obrázek a ikona s významem má textový popisek (alternativní text).
- Formuláře (žádosti, kontaktní formulář) mají popisky u polí, ne jen zástupný text uvnitř pole.
- Web jde celý ovládat klávesnicí - bez myši se dá dostat na každý odkaz i tlačítko.
- Struktura stránky používá nadpisy H1-H3 logicky, ne jen kvůli velikosti písma.
Jak vypadá prohlášení o přístupnosti a co musí obsahovat?
Prohlášení o přístupnosti je samostatná stránka na webu obce, kterou zákon vyžaduje vedle samotné technické úpravy webu. Musí uvádět, do jaké míry je web v souladu s pravidly přístupnosti, jaké konkrétní nedostatky obec eviduje a jak je plánuje řešit. Součástí je i kontakt, kam se může návštěvník obrátit, když na webu narazí na bariéru, a odkaz na další postup, pokud obec problém nevyřeší.
Aktualizace patří k povinnosti stejně jako samotné zveřejnění - obec má prohlášení revidovat, obvykle jednou ročně, podle skutečného stavu webu. Kopírovaný vzor z jiné obce, který neodpovídá realitě, splňuje literu zákona jen naoko.
Kdo kontroluje přístupnost webu obce v praxi?
Dohled nad plněním zákona má na starosti Ministerstvo vnitra ČR, konkrétně oddělení věnované přístupnosti v rámci digitalizace veřejné správy. Kontroluje weby namátkově a vyřizuje podněty od návštěvníků, kteří na stránkách obce narazí na bariéru - třeba nečitelný formulář nebo naskenovanou vyhlášku bez textu.
Když kontrola najde nedostatek, obec dostane výzvu s termínem nápravy, ne rovnou pokutu. Cílem je hlavně to, aby web fungoval, ne trestat. Opakované ignorování výzev ale riziko formálního prošetření zvyšuje - a především dál vylučuje z informací občany, kteří web s asistivní technologií skutečně používají. Nejjednodušší je brát podněty od občanů vážně a řešit je rovnou, ne čekat, až přijde oficiální kontrola.
Přístupnost dokumentů PDF na úřední desce
Povinnost se netýká jen šablony webu, ale i souborů, které obec zveřejňuje - vyhlášky, usnesení zastupitelstva, rozpočet, veřejné zakázky. Nejčastější prohřešek je naskenovaná vyhláška jako obrázek bez textové vrstvy: čtečka obrazovky z ní nepřečte nic, i když je pro vidícího návštěvníka čitelná.
Řešení je jednoduché, ale musí se dělat systematicky: dokumenty exportovat přímo z Wordu s nastavenými styly nadpisů (ne skenovat papír), u naskenovaných originálů použít rozpoznání textu (OCR) a před zveřejněním projet dokument kontrolou přístupnosti, kterou nabízí Word i Acrobat.
„Nejčastější chybu u obcí nevidíme na titulní straně webu, ale v přílohách. Krásně přístupný web s deseti naskenovanými vyhláškami měsíčně zákon stejně neplní - kontrola i návštěvník se čtečkou obrazovky se dostanou přesně tam, kde bariéra skutečně je.“
Nejčastější chyby webů obcí
| Chyba | Proč vadí | Rychlá náprava |
|---|---|---|
| Naskenované PDF bez textové vrstvy | Čtečka obrazovky nepřečte obsah | OCR nebo export přímo z Wordu |
| Obrázky bez alternativního textu | Uživatel se čtečkou neví, co obrázek znamená | Doplnit stručný popisek u každého obrázku |
| Nízký kontrast textu | Nečitelné pro slabozraké i na slunci | Upravit barvy v šabloně webu |
| Formulář bez popisků polí | Nejde vyplnit bez vidění zástupného textu | Přidat viditelné popisky (label) u polí |
| Web nejde ovládat klávesnicí | Nepoužitelný bez myši | Otestovat průchod webem jen klávesou Tab |
Kolik stojí náprava přístupnosti webu obce?
Cena se odvíjí od rozsahu webu a od toho, jestli náprava jde ruku v ruce s plánovanou obnovou webu, nebo se dělá izolovaně na starší šabloně. Orientační rozpětí ukazuje modelový příklad níže - jde o ilustrativní odhad, konkrétní cenu vždy stanoví dodavatel podle rozsahu webu.
| Rozsah zásahu | Typický obsah prací | Orientační cena (modelový příklad) |
|---|---|---|
| Drobná úprava | Kontrast, popisky obrázků, formuláře | 5 000 - 15 000 Kč |
| Střední náprava | Úprava šablony, struktura nadpisů, PDF dokumenty | 20 000 - 60 000 Kč |
| Nový přístupný web | Kompletní redesign se souladem od základu | 80 000 Kč a výš |
Nejlevnější a nejrychlejší varianta je zapracovat přístupnost do plánované obnovy webu, ne ji řešit jako samostatný projekt navíc. Dodavatelé weby pro obce dnes standardně staví šablony rovnou v souladu s WCAG 2.1 AA, takže dodatečné náklady jsou minimální.
Přístupnost se netýká jen šablony webu, ale i toho, co na web přidáte navíc - třeba chatbota. Dotazio má widget navržený podle WCAG 2.1 AA, takže neporuší to, co obec u zbytku webu splnila. Zjistit více o Dotazio pro obce
Jak zjistit, jestli web obce vyhovuje
- Projděte hlavní stránky webu jen klávesnicí (Tab, Enter) - bez myši. Kde se ztratíte nebo nevidíte, kde jste, je problém.
- Zkontrolujte kontrast textu na klíčových stránkách, hlavně v hlavičce a v menu.
- Otevřete tři nejstahovanější dokumenty (rozpočet, vyhlášky) a ověřte, jestli jde text označit myší - pokud ne, je to obrázek bez textové vrstvy.
- Zkontrolujte, jestli má web aktuální prohlášení o přístupnosti a jestli sedí se skutečným stavem.
- Výsledky a termíny nápravy si poznamenejte - při případné kontrole se hodí doložit, že obec na nedostatcích aktivně pracuje.
Praktický tip
Přístupnost není jednorázový projekt, ale běžná součást údržby webu - stejně jako aktualizace obsahu. Nejjednodušší je zařadit rychlou kontrolu podle kroků výše mezi pravidelné úkoly správce webu, například jednou za čtvrtletí.
Časté dotazy
- Kdo kontroluje přístupnost webu obce?
- Monitoring přístupnosti webů veřejné správy provádí Ministerstvo vnitra ČR formou namátkových kontrol a vyřizování podnětů od návštěvníků webu. Pokud obec na podnět nereaguje nebo nedostatky nenapravuje, může to vést k formálnímu prošetření ze strany ministerstva.
- Kolik stojí náprava nepřístupného webu obce?
- Záleží na rozsahu - drobné úpravy jako kontrast nebo popisky obrázků se vejdou do jednotek tisíc korun, střední zásah do šablony a dokumentů do desítek tisíc. Nejlevnější je zahrnout přístupnost do plánované obnovy webu, ne ji řešit jako samostatnou zakázku.
- Musí být přístupné i PDF dokumenty na úřední desce?
- Ano. Zákon o přístupnosti se vztahuje na veškerý zveřejněný obsah, nejen na šablonu webu. Naskenovaná vyhláška bez textové vrstvy je jedna z nejčastějších chyb, kterou obce dělají - řešením je rozpoznání textu (OCR) nebo export přímo z textového editoru.
- Musí mít prohlášení o přístupnosti i malá obec?
- Ano, zákon nerozlišuje podle počtu obyvatel. Prohlášení o přístupnosti musí mít každý povinný subjekt, tedy i obec v řádu stovek obyvatel, pokud provozuje vlastní web.
- Co se stane, když obec zákon o přístupnosti neplní?
- Ministerstvo vnitra může na základě podnětu nebo kontroly vyzvat obec k nápravě a stanovit termín. Kromě formálního rizika jde hlavně o reálné vyloučení části občanů - lidí se zrakovým nebo motorickým postižením a seniorů - z informací, které jim obec má poskytovat.